Téma týdne

Povídka | Někdy láska nestačí

19. října 2017 v 19:02 | Lucy Villain

Zdravím všechny!
K tématu tohoto týdne ("Mám tě rád/a, ale...") jsem sepsala krátkou povídku - avšak předem varuji, číst na vlastní nebezpečí, za případné citové zhroucení nezodpovídám. :D Užijte si čtení...

***
"Mám tě ráda, ale..."
"Ale?" zopakoval zoufale. Slzy, jež mu stékaly po tváři dívce připomínaly diamanty - ony diamanty, které jí byly přislíbeny. Za co? Za splněný slib, pouhopouhý slib a dodržení přísahy. Ach, kdyby tehdy věděla, do čeho se vlastně pouští.
Mělo to být snadné, práce jako kterákoliv jiná. Byla k tomu přeci cvičena. Bez emocí, bez výčitek. Proč ji tedy tolik bolelo u srdce? Proč se jí svíral žaludek, proč se nedokázala nadechnout? Proč ji každá jeho slza ničila zevnitř, pomalu a bolestivě?
Ale teď už nemohla couvnout. Ne po tom všem čím si prošla. Po tom, co všechno si musela vytrpět. Na tento moment čekala příliš dlouho. K této chvíli ji vedli, cvičili, zdokonalovali... tohle byl důvod její existence. Poté už bude konečně volná. Navždy.
Navždy. Ale sama...
Zmlkni! okřikla v hlavě vlastní hlas.
Sama, sama, sama..
"Miluji tě, Iris! Miluji tě... copak to není dost?" Osamělá slza jí skanula po tváři. Stačila jediná vteřina, jediný moment slabosti a celé roky výcviku byly pryč. Ruka se jí třásla. Vybavily se jí jeho jemné polibky a horká ústa, která ještě minulou noc prozkoumávala její nahé tělo. Jeho ruce a doteky, jeho úsměv, ten roztomilý ďolíček ve tvářích a záblesk v jeho očích vždy, když se na ni podíval. Ty chvíle, kdy se procházela městem a myšlenkami se ztrácela v oblacích, kdy nedokázala myslet na nic jiného než na něj. Kdy ji nezajímaly peníze ani drahokamy, jediné po čem toužila byl on a jeho blízkost. Udělala by pro něj cokoliv, byl její život. Ale zároveň byl i její slabina.
Nemělo se to stát. Už od začátku věděla, že jejich vztah spěje právě k tomuto okamžiku. Měla to být jen hra - kočka a myš, lovec a kořist, nebohé jehňátko ve vlčím doupěti. Co se stalo? Kdy začala znovu cítit? Neměla se do něj zamilovat. Kvůli němu byla zranitelná. Nedokázala se již soustředit na svůj úkol. Nemohla už takto dál žít. Musela zapomenout. Odprostit se od svých strachů - a od svých pocitů. Jedině tak může být volná.
Volná, volná, volná...
"Někdy láska nestačí," pohlédla mu do očí a stiskla spoušť.

Hranice (ne)normálnosti

12. května 2017 v 14:07 | Lucy Villain
(zdroj na obrázku)

 
 

Reklama